Původně luteránský kostel byl v převážně německy mluvících Teplicích postaven z podnětu pruského krále Bedřicha Viléma IV roku 1884. Novorománská stavba je zhotovena z hrubého zdiva a k chrámové lodi nasedá mohutná hranolovitá věž, která z komplexu tvoří jednu z nepřehlédnutelných dominant města. Osud kostela výmluvně kopíruje novodobé a pohnuté dějiny Teplic. Po konci II. světové války byla naprostá většina místního německy mluvícícho obyvatelstva odsunuta, a tak zmizela i luteránská víra. Kostel pak získala Československá církev husitská, která ho přejmenovala na kostel Prokopa Holého. V 90. letech připadl městu, které kostel odprodalo soukromníkovi a krátce sloužil jako restaurace a diskotéka. Dnes je zakonzervován, veřejnosti je přístupný jako galerie s kavárnou a hlavně s expozicemi týkajícími se například historie židovské komunity v Teplicích. Jak jsme si již vysvětlili na jiném místě (odkaz na Židé v Teplicích), Židé tvořili významnou součást komunity Teplic. Synagoga, jedna z největších v Evropě, bylo bohužel zničena a s ní i velká část židovských památek. Proto Teplice vzdávají hold bývalým spoluobčanům alespoň tímto způsobem.
