Na křehkost teplických termálních pramenů, kterou už jednou připomněla přírodní katastrofa, navázala o několik desetiletí později událost způsobená lidskou činností. V roce 1879 zasáhla lázně krize, jež patří k nejvážnějším v jejich historii.
Dne 10. února 1879 došlo při těžbě v dole Döllinger na severozápadním okraji Duchcova k nečekanému průvalu horké vody. Složitá geologická situace oblasti se začala projevovat už krátce předtím, kdy zanikl takzvaný Obří pramen v Lahošti. Skutečný zlom však nastal 12. února, kdy se zcela vytratilo Pravřídlo – hlavní teplický lázeňský pramen.
Zmizení termální vody znamenalo pro Teplice katastrofu. Lázně se ocitly bez svého základního zdroje a celá lázeňská sezona byla ohrožena. Do záchranných prací se zapojili přední odborníci na geologii z Vídně, kteří řídili rozsáhlý zásah. Pomocí hlubinných vrtů se jim podařilo pramen znovu objevit a zároveň koordinovali odvodnění dolu a nepřetržité čerpání vody. Právě tato technická opatření jsou nutná dodnes, aby mohl teplický pramen nadále existovat.
Díky těmto zásahům byla samotná funkce lázní zachráněna. Přesto události roku 1879 zanechaly trvalou stopu – nejen v technickém zabezpečení pramenů, ale i v pověsti a někdejším věhlasu teplických lázní, které touto krizí výrazně utrpěly.
