Římané to rádi horké

Římané to rádi horké

První důkazy o využívání teplické termální vody pochází z počátku našeho letopočtu. U Pravřídla, nejstaršího a nejsilnějšího teplického pramene, byly nalezeny římské a keltské mince a šperky, které byly údajně vhazovány do vody jako dík za její léčivé síly. V podstatě šlo o počátky vodného a stočného, byť přiměřený zisk byl určen bohům, vílám a faunům.

Legenda, zmíněná kronikářem Václavem Hájkem z Libočan, praví, že pramen objevilo roku  762 na.l. prase, které se rochnilo v horkém bahně blízko pramene a vyléčilo si tak své kulhající kopýtko. Drsnější severočeská verze tvrdí, že se prase nerochnilo, nýbrž opařilo, a že to nebylo jedno prase, ale rovnou celé stádo. Následná hostina jako vystřižená z komiksů o Asterixovi a Obelixovi zahájila místní lázeňskou tradici.

Vznik samotných lázní se odvozuje od založení kláštera benediktinek královnou Juditou roku 1154. Součástí kláštera byl lazaret, kde sestry léčily neduhy všeho druhu pomocí místních pramenů.

Teplice jsou zdaleka nejstaršími lázněmi v České republice a pravděpodobně i ve střední Evropě. Jen už se asi nedozvíme, zda se to prasátko vyléčilo, nebo naopak skončilo na talíři.

Po lázních

Římané to rádi horké