1. června 1793 zasáhl Teplice ničivý požár, který během několika hodin zničil téměř polovinu města. Oheň, který vypukl kolem 11. hodiny dopolední v domě koželuha Josefa Schöbitze na Tržním náměstí, se rychle šířil. K jeho šíření přispělo nejen počasí, ale i sousední mydlářství se zásobami loje. Během necelých dvou hodin shořelo 155 domů a 11 stodol. Díky zásahu hasičů ze širokého okolí zůstaly zachráněny zbývající části města.
Zprávy o katastrofě se rychle rozšířily po celé Evropě a brzy dorazily finanční dary na obnovu města – od panovnických dvorů a šlechty, kteří Teplice často navštěvovali kvůli lázním, i od jednotlivců a měst. Pořádaly se veřejné sbírky a město získalo státní půjčku.
Obnova byla prioritně zaměřena na lázeňské domy, které byly již následující rok připraveny přijímat hosty. Nová výstavba a urbanistické úpravy proměnily Teplice v moderní klasicistní lázeňské město, jehož tvář formovala tato katastrofa s překvapivě pozitivním dopadem.
